Zpracování obrazu
Průměty gamutů studovaných technik (bíle – microLAB sublimace, červeně – microLAB inkjet, žlutě – fotolab)
promítnutých do roviny ab kolorimetrického prostoru CIE-Lab (1976) Z obrázku výše plyne, že jak sublimační, tak inkjet tiskárny systému microLAB mají větší barvový gamut (zobrazí větší paletu barev) než je tomu u RA-4 fotolabu („mokré cesty“). Ani kritické scény s kresbou v saturovaných žlutých, oranžových či červených tónech nepřijdou v systému microLAB nazmar, vše je precizně reprodukováno. Navíc je v moderním systému microLAB opuštěn systém kalibrace „uzavřená smyčka“; namísto toho je microLAB barevně řízen dle specifikace ICC, což s sebou nese řadu výhod: precizní a opakovatelná barevná věrnost, prvotřídní čb reprodukce, nižší náklady na rekalibraci, snazší rozšíření systému podle rozvoje vašeho pracoviště.
Ještě je třeba vyvrátit jeden mýtus ohledně tiskového rozlišení. Stačí rozlišení tisku 300dpi pro dosažení nejvyšší fotografické kvality? Odpověď zní ANO, ale jen v případě výroby fotografie termosublimační tiskárnou. U inkoustové technologie toto neplatí. To je dáno rozdílnou tvorbou rastru u tzv. contone tiskáren (termosublimační tiskárny) vs. halftone tiskáren (inkjet tiskárny). Rozlišení inkjet tisku 1 440 dpi odpovídá zhruba rozlišení 300 dpi u termosublimačního tisku.
Navíc firmou Sinfonia patentovaná technologie řízení tiskové hlavy zajistí, že výstupy v systému microLAB jsou vždy nekompromisní a se skokovou změnou jasu si poradí snadno – viz. obr. níže.
microLAB MASTER
Modul umožňující na vybraných periferiích výrobu fotografického obrazu až do formátu 40x60 cm je jednou z novinek verze 2.1 sw microLAB MASTER. S možností výroby velkoformátové fotografie je dále svázána potřeba a možnost využívat až devět tiskových drah (libovolná kombinace inkjet a sublimačních). Možnost výroby velkoformátových fotografií, současně dostupné dráhy s materiálem lesk a mat, okamžitá fotografie sublimační cestou… to jsou aspekty, které znásobují kombinační možnosti konfigurace systému microLAB natolik, že pro vůbec možnou orientaci musel být vytvořen „konfigurační pavouk“ stanovující reálné konkrétní možnosti. Vysvětleme si pojmy hw printer (skutečná tiskárna) a virtual printer (virtuální tiskárna). HW printer označuje tiskárnu, která je fyzicky součástí dané konfigurace systému microLAB. Virtual printer pak značí tiskárnu, která je také plně řízena terminálem microLAB a váže se k fyzicky přítomné tiskárně, ale plní jinou úlohu než tiskárna reálná. Přechod od reálné k virtuální tiskárně znamená např. pouze výměnu role šíře 21 cm za roli 30,5 cm či záměnu povrchu lesk a mat. Jinými slovy, jedna dráha může plnit více funkcí, přičemž určitá funkce je prioritní (hw printer) a jiná je alternativní (virtual printer). Z hlediska vlastního ovládacího sw microLAB si jsou hw a virtual printery rovnocenné a jejich volba jednoduše probíhá v admin módu, části konfigurace, nebo dokonce až v obrazovce úprav (!). Tak může být jediná zakázka rozdělena na všechny dostupné dráhy.Technicky velmi náročné bylo řešení interpolační metody pro velký formát. Tedy jak kvalitně vyrobit zvětšeninu až do formátu 40 x 60 cm, a to i za předpokladu, že na vstupu je digitální obraz pouze ze 4 Mpix fotoaparátu. Zde standardní funkce poskytované ovladači již nevyhovují. Nakonec byla zvolena varianta, kdy je možné pro každou tiskárnu (hw i virtual) zvolit jednu z těchto dvou metod: rychlejší a velmi kvalitní bilineární a pomalejší, avšak ty nejlepší výsledky odevzdávající bikubickou interpolační metodu. Obě metody obsahují optimalizační smyčku, která určuje vnitřní interpolační krok. Bilineární metoda počítá hodnoty nových bodů obrazu pomocí čtyř sousedních bodů původního obrazu, bikubická pak využívá bodů dokonce šestnáct (viz. obr. níže). Proto je také bikubická metoda výrazně výpočetně náročnější. Je třeba poznamenat, že i rychlejší bilineární metoda, tak jak je v systému microLAB zakomponována a optimalizována, dává vynikající výsledky pro naprosto drtivou většinu obrazů.
V jednotlivých konfiguracích jsou i formáty 9x13 / 18x24 / 24x30 cm a 30x40 / 40x50 / 40x60 cm. Je třeba vzít v úvahu, že činitel plnění plochy média obrazem je různý. Tak například formáty 9x13 / 10x15 / 13x18 / 15x23 cm (sublimace) a 10x15 / 15x21 / 21x30 cm (inkjet) mají činitel plnění 100%. V případě formátů 30x40 / 40x50 / 40x60 cm (inkjet role šíře 43,2 cm) dosahujeme činitele plnění 90%, a to z jednoduchého důvodu – pro výrobu těchto formátů není možné aplikovat bezokrajový mód. Konečně, u formátů 18x24 / 24x30 cm (inkjet role šíře 30,5 cm) je dosaženo činitele plnění 85 až 95%.
Černý bod je bod nového obrazu – jeho barva je počítána ze čtyř (bilineární metoda)
nebo až šestnácti (bikubická metoda) nejbližších sousedů mřížky původního obrazu.